Říše živočichové (Animalia) > Kmen členovci (Arthropoda) > Podkmen šestinozí (Hexapoda) > Třída hmyz (Insecta) > Podtřída křídlatí (Pterygota) > Řád brouci (Coleoptera)

Název taxonomického řádu Coleoptera pochází z řeckého slova koleopteros (κολεόπτερος), vytvořeným skupinou kolem Aristotela ve 4. století př.n.l.. Je to složenina, odvozená ze slov, charakterizujících zpevněná přední křídla brouků (koleos = pochva) pod nimiž jsou schovaná samotná blanitá křídka (pteron = okřídlený). Název přejal Carl Linné v roce 1758.

Brouci ve světě

Brouci jsou nejrozmanitějším řádem hmyzu s téměř 450 000 popsanými druhy. Zběžné prozkoumání jejich základní struktury může jen málo naznačit, proč by skupina měla být tak úspěšná, přesto však vykazují úžasnou rozmanitost stanovišť, kromě moře, i když i v těsné blízkosti moře se vyskytuje mnoho druhů. Jediným nejdůležitějším strukturálním rysem, přispívajícím k úspěchu řádu, byl vývoj krovek (sklerotizovaná přední křídla), která chrání zadní křídla, když se nepoužívají a umožňují hmyzu obsadit uzavřené prostory i jiná stanoviště. Mezi další důležité prvky, spojené s tímto způsobem života, patří usazení koxálních segmentů nohou v dutinách, zploštění těla a zvýšení podílu sklerotizovaného povrchu těla, což je zvláště důležité pro ochranu hmyzu před predátory a nemocemi. Také ukrytí spirakul v subelytrální dutině minimalizuje ztráty vody z tracheálního systému, což umožňuje broukům proniknout do suchého prostředí. Většina brouků je fyofágních, včetně více než 135 000 druhů pouze ve dvou superčeledích, Chrysomeloidea a Curculionoidea. Zdá se, že evoluce těchto dvou skupin a jejich druhová bohatost úzce souvisí s evolucí krytosemenných rostlin (Farrell, 1998).

Druhy řádu Coleoptera tvoří největší řád života na Zemi. Jeden z každých pěti druhů živých tvorů na Zemi je brouk. Nikdo přesně neví, kolik druhů brouků bylo popsáno, ale odhady se pohybují kolem 450 000. Vědecké odhady celkového počtu existujících druhů jsou však mnohem vyšší a dramaticky se liší. Současné odhady celkové druhové bohatosti řádu Coleoptera se pohybují v rozmezí 0,9 milionu až 2,1 milionu, přičemž střední hodnota je často uváděna na 1,5 milionu druhů. Brouci žijí téměř v každém prostředí, kde se vyskytuje hmyz, ale nedostávají se do pozornosti laika tak často jako členové některých jiných řádů, které jsou nápadnější svou velikostí nebo zvyky. Většina brouků je schopna letu a někteří létají docela dobře, ale žádný nepřijal skutečně vzdušný životní styl motýlů a vážek. Většina tráví větší část svého života ve skrytých biotopech – pod kůrou a v mrtvém dřevě, v půdě a listí, ve vodách rybníků, jezer a potoků. Přestože někteří brouci patří mezi největší hmyz, většina z nich je docela malá. Nicméně brouci jsou bezkonkurenční ve své rozmanitosti forem a barev a v téměř nekonečných způsobech života, obživy a rozmnožování, které si během svého vývoje vytvořili.

Brouci v České republice

Na území České republiky představují brouci (Coleoptera) jeden z druhově nejbohatších řádů hmyzu. Z českého území je v současnosti evidováno přibližně 6 500 - 6 800 druhů, přičemž počet se průběžně mění v důsledku taxonomických revizí, nových nálezů a přirozeného šíření druhů ze sousedních oblastí.

Brouci tak v české fauně zaujímají druhé místo mezi druhově nejbohatšími řády hmyzu, hned za blanokřídlými (Hymenoptera). Počtem druhů výrazně převyšují například motýly (Lepidoptera) a představují přibližně pětinu až čtvrtinu všech u nás známých druhů hmyzu. Přesné pořadí a počty jednotlivých řádů se však mohou lišit podle použité taxonomie a podle toho, zda jsou započítávány také nedostatečně prozkoumané nebo nově zavlečené druhy.

Česká fauna brouků je součástí palearktické fauny a vzhledem k poloze České republiky má převážně středoevropský charakter. Zahrnuje druhy typické pro nížiny i horské oblasti, od teplých stepních a písčitých stanovišť přes listnaté a jehličnaté lesy až po rašeliniště, mokřady, stojaté i tekoucí vody a člověkem vytvořená stanoviště. Významnou součástí fauny jsou také druhy vázané na mrtvé dřevo, stromové dutiny, houby, půdu, opad a další specifické mikrohabitaty.

Přestože je Česká republika vnitrozemskou zemí, vodní brouci tvoří významnou složku její fauny. Zástupce najdeme prakticky ve všech typech sladkých vod, od drobných periodických tůní a pramenišť až po rybníky, jezera a velké řeky.

Druhová bohatost české fauny je do značné míry dána polohou území na rozhraní několika biogeografických vlivů. Českou republikou procházejí nebo sem zasahují areály druhů západní, severní, východní i jižní Evropy. Výsledkem je poměrně pestrá fauna, v níž se vedle široce rozšířených evropských druhů setkáváme také s druhy na okraji jejich areálu. Právě okrajové populace mohou být významné z hlediska sledování změn areálů, šíření teplomilných druhů a změn způsobených klimatickými i antropogenními vlivy.

Brouci jsou proto v podmínkách České republiky nejen jednou z nejpočetnějších skupin z hlediska počtu druhů, ale také významnou součástí prakticky všech suchozemských a mnoha sladkovodních ekosystémů. Jejich mimořádná ekologická rozmanitost z nich činí důležitou skupinu pro studium biodiverzity, ekologického stavu stanovišť i dlouhodobých změn české přírody.

Zoogeografické regiony

Příklady zástupců řádu Coleoptera z České republiky

Lucanus cervus

(roháč obecný), největší Evropský brouk
(30 - 90 mm)

Rosalia alpina

(tesařík alpský), jeden z našich nejhezčích tesaříků
(15 - 38 mm)

Hydrophilus piceus

(vodomil černý), největší vodní brouk světa
(34 - 47 mm)

Agathidium nigripenne

jeden z malých zástupců řádu
(2 - 2,7 mm)

Trichodes apiarius

(pestrokrovečník včelový), živí se pylem a hmyzem
(10 - 16 mm)

Ptenidium formicetorum

jeden z našich nejmenších brouků
(0,85 - 1 mm)

Anthaxia cadens

(krasec třešňový), nádherný zástupce našich krasců
(7 - 11,5 mm)

Selatosomus cruciatus

další z našich nádherných brouků
(9 - 15 mm)

Příklady zástupců řádu Coleoptera ze světa

Acrocinus longimanus

Cerambycidae (Neotropical)
(30 - 78 mm)

Alaus zunianus

Elateridae (Nearctic)
(39 - 49 mm)

Anthia thoracica

Carabidae (Afrotropical)
(47 - 53 mm)

Arthropterus wilsoni

Carabidae (Australian)
(15 - 16 mm)

Cosmisoma ammiralis

Cerambycidae (Neotropical)
(11 - 21 mm)

Crowsoniella relicta

Crowsoniellidae (Palaearctic)
(1,4 - 1,6 mm)

Diatelium wallacei

Staphylinidae (Indomalayan)
(13 - 20 mm)

Dynastes hercules

Scarabaeidae (Neotropical)
(50 - 170 mm)

Eleodes acutus

Tenebionidae (Nearctic)
(21 - 35 mm)

Gagatophorus draco

Curculionidae (Australian)
(29 - 32 mm)

Goliathus regius

Scarabaeidae (Afrotropical)
(50 - 110 mm)

Chrysina resplendens

Scarabaeidae (Neotropical)
(20 - 24 mm)

Leptodirus hochenwartii

Leiodidae (Phalaearctic)
(8- 11 mm)

Macrodontia cervicornis

Cerambycidae (Neotropical)
(59 - 160 mm)

Manticora latipennis

Cicindelidae (Afrotropical)
(42 - 57 mm)

Mormolyce phyllodes

Carabidae (Indomalayan)
(60 - 90 mm)

Necrophila formosa

Staphylinidae (Indomalayan)
(13 - 17 mm)

Notoxus calcaratus

Anthicidae (Nearctic)
(2,5 - 4 mm)

Pasimachus subangulatus

Carabidae (Neotropical)
(20 - 28 mm)

Phalacrognathus muelleri

Lucanidae (Australian)
(24 - 72 mm)

Platerodrilus korinchianus

Lycidae (Indomalayan)
(37 - 60 mm, female)

Sagra buqueti

Chrysomelidae (Indomalayan)
(20 - 39 mm)

Stephanorrhina guttata

Scarabaeidae (Afrotropical)
(22 - 27 mm)

Sternocera chrysis

Buprestidae (Phalaearctic)
(31 - 60 mm)

Titanus giganteus

Cerambycidae (Neotropical)
(95 - 167 mm)